Fotopříběh "Zlodějka" - 1. část

Ahooj! Dneska sem konečně dávám ten slibovaný fotopříběh. Odehrává se v lese v hlavní roli s Isi. Není to úplně tradiční fotopříběh, moc se toho v něm až na jistou krádež neděje :D. Spíš bych to nazvala "Pohádka o tom, jak Isi slavila Den lesa". Ale to už moc prozrazuju děj, raději si sami přečtěte o čem to vlastně je ;).

Kdysi dávno, v časech mýtů a legend žila v jednom z posvátných lesů mladá laňka, Isi Dawndancer. Obyvatelé lesa ji ale neoslovili jinak než "Duch lesa". Isi o posvátný háj pečovala, starala se o nemocné a pomáhala slabším. Každého nezvaného hosta bez milosti vystrnadila ven a pak....šla spát. Lesní práce ji tak unavila, že padla do své mechové postele, přikryla se kapradím a během minuty už byla v říši snů...

Dnes ale nebyl jen tak ledajaký den, dnes byl nejváženější svátek roku - "Den lesa". V tento den obyvatelé věšeli na posvátné stromy ozdoby, slavili zeleň a dostatek jídla, slavili a slavili. Jak asi dnešek oslaví Isi?

Isi: Uááá! Dneska je velký den, čeká mě ještě spousta práce...

Isi posnídala čerstvé jahody a zapila je ranní rosou, vstávala totiž velmi brzy.

Po snídani čapla svou oblíbenou vycházkovou hůl a vydala se na obchůzku.

Isi: ♫♪♪♫♪♫

Po cestě zdolávala vysoká skaliska...

Prodírala se otravným houštím....

Isi: Pusť, ty otravný šlahoune! Nebo tě kopnu!

Klouzala (i s kusem hlíny a listí) po strmých svazích...

A přelézala kmeny spadlých stromů (ano, na fotce je to klacek xD)...

Když konečně došla ke svému domečku a unavená usedla ke kamennému stolku, byl už čas oběda. 

Isi: Ufff. Mám hlad jako vlk. Dám si ovocký salát a jahodovou sračičku, to bude mňamka...

Já vím, zatím se tam vážně nic neděje, ale bude...v druhé části ;).

Tak se zatím mějte a hádejte kdo se s vámi loučí? No přece....

A hádejte kdo dělal grafiku? Samozřejmě, Farrah Godfairy ;).